Duben 2011

Barvy deště

14. dubna 2011 v 14:09 | Edith Holá a Matěj |  Příběhy
Když prší, nic si z toho nedělám. Sice když jdu ven, tak křičím "zimááá a studí". Ale máma mi bleskurychle přes bundu navlíkne mou oblíbenou pláštěnku a je mi dobře. Holínky nosím často i doma. Miluji bláto a louže ... Máma se děsí, že budu jezeďák. Ona holínky a sněhuly nesnáší.
Miluji, když prší protože se pak mohu vyřádit jako prasátko Pepina. A víte který díl mám nejradši? No přeci "Kaluže bláta".
Podívejte se, jak ten déšť je krásný. Voda na silnicích vytváří tak úžasné odstíny hnědé. Mám pak stejné skvrny i na sobě. Máma jen fotila, ale s Pepinou skáče v kaluži nakonec celá rodina. Táta, máma a bráška Tom. Doufám, že bude dlouho pršet, aby se někdo ke mně přidal.

Tahle je malá. Kde by jen mohla být lepší?






















Hmmm... Támhle. Tak rychle.




















U aut jsou nejlepší.






















To je ale blátíčko!



















Hop, skok ... pořádný sřík. Žbluňk.


























Mamííí, líbí? Libí! Ještě jednoooou...




(K tématu týdne "déšť" na blog.cz)

Co nás mamka nutí dělat, když nebloguje

3. dubna 2011 v 17:13 | Edith Holá a Kuba |  Úlety rodičů
Když mamka bloguje, jsem rád. Mám více času na Mária na Nintendu nebo na PC. Táta musel koupit mámě notebook, protože když hraji, tak máma nemůže psát emaily ani koukat na blog. Když je na počítači, tak ji tajně vlezu na notebook. Jenže máma má pořád pocit, že vše musí mít pravidla a po ránu mě na počítač nepustí. Prý tak vzniká závislost. Pak musím do školky. Po školce za odměnu mohu na hodinu. A to mi pořád ještě pod rukou kouká do okna na liště, jestli někdo něco nenapsal, kolik lidí má na blogu a jestli má nový komentář. Někdy něco píšeme spolu. Máma mi ukazuje fotky a co prý k nim napíšeme. Nebo se mě ptá, co bych řekl k tomuhle a k tomuhle. Někdy mi ukazuje fotky z jiných blogů. Nejradši mám, když píše komentáře a já dávám na určená místa smajlíky. Rád bych dával ty zelené, ale máma se chytá za hlavu, že by s námi všichni za chvíli přestali kamarádit. Ale párkrát se mi to podařilo. Mamka to prý pak radši dovysvětlila.

Volné pokračování maminčinýho článku o vášni k blogování.

V úterý a v pátek jezdíme na hipošku. V pátek dokonce s Matějem, protože babi chůva nemohla hlídat. Rehabka Šárka ho povozila taky. Matěj výlet zvládnul. Máma si oddechla.


Taky občas jíme:-). Když je hezky jako dnes, tak na zahradě.

Skoro každý víkend chodíme na výstavu nebo na nějaký výlet. Fotky z Kukyho a z výstavy Pata a Mata jsme na blog ještě nedali. Ostatní výstavy už ano.







































































Včera bylo krásně. Přišla teta. Řádili jsme s ní na zahradě a máma zatím vařila večeři. S tetou jsme taky hráli Nintendo. Teta pořád vypadávala z dráhy do vody nebo do ohně. Nasmáli jsem se.






Výtvarná tvorba nás nemíjí :-( Jo a taky logopedie. Tu nesnáším. Nejde mi to. Ještě mačkáme body kvůli mému špatnému držení těla a vtáčení nohou, ale to není tak hrozné, protože u toho jen ležím a mohu se koukat na televizi.

Někdy po školce chodíme na sportovky nebo jogu. Když je hezky tak taky k sousedům na zahradu. Nebo oni k nám.


No, a Matěj ten se tulí k mámě. Když pije "cajicek", tak chce, aby s ním ležela. Já se přitulím už jenom někdy.