Super Mario - Kuželkový souboj - 3. kapitola

31. srpna 2011 v 8:43 | Edith Holá, Kuba a Matěj |  Super Mario a Luigi - stories
Příběhy se Super Mariem se musí číst akčně, dramaticky i třeba s pohybem... Jsou to moderní pohádky, kde nechybí akce, mobily, facebooky, emaily a hry... :-)
anotace: příběhy podle počítačových her a Nintedo Wii her s nejoblíbenějším panáčkem na světě, Super Mariem (loni oslavil 25 let existence). Po každé pohádce můžete společně s dítětem vymýšlet otázky. Pro řečový rozvoj. Děti takové hádanky o tom, co se četlo, baví. Otázky s Kubíkem pod každý příběh ještě dopíšeme.

Kuželkový souboj


Mario seděl ve svém závoďáckém pokojíku a přemýšlel. Ze stolku si bral speciálně namíchanou červenou limonádu pro závoďáky. Nuda mu nebyla vlastní, takže po chvíli zavísknul: "Jupííí". Sezve celý tým na party v kuželkách. Poslal emailem všem vzkaz. Všichni samozřejmě seděli u počítačů, takže do pěti minut měl v komentářích jásavé odpovědi, že se sejdou za půl hodiny všichni v kuželkárně.

"Juchůůů", zavil Mario a nasedl na svou čtyřkolku. Plnou rychlostí vyrazil. Před kuželkárnou zasvištěly gumy všech ve stejný moment. Všichni se radostně přivítali a vyběhli k drahám. Mario a kamarád Luigi byli největší soutěživci. Ostatním šlo spíše o to, že se dobře pobaví, něco dobrého snědí a vypijí a snad si stihnou i popovídat.


Každý stál u dráhy a měl kouli své barvy. Mario červenou, Luigi světle zelenou, Princezna růžovou, Joshi tmavě zelenou a Boo bílou jako byl on sám. Rozparáděný Mario vrhal jednu kouli za druhou. Ale dnes se mu na bowlingu nedařilo. To princezně padaly kuželky jako kdyby byly z peříček. Luigi od své dráhy na všechny pokřikoval, jak zase vymyslel novou hru pro všechny. Ale jako vždy nechtěl prozradit jakou. Prý to musí graficky dotáhnout do krásné podoby a všem to nasdílí na společný závodní web.

Princezna vyhrála na plné čáře. Luigi byl druhý, i přestože u toho stále mluvil. Mario třetí a z očí mu proto šlehaly vzteklé blesky. Nerad prohrával. Přiběhl k němu hravý Joshi a poplácal Maria po zádech. Konejšivě pravil: "Nevadí, kámo, dáme červené závoďácké pití. Platím já." Joshimu nikdy nevadilo, že nevyhrál. Byl dovádivý a bavilo ho prostě hrát. Přiskotačil Boo. "V pohodě, Mario. Až pojedeme domů, dáme jeden závod okolo našich domů. V tom jsi nejlepší", dodal, aby Maria povzbudil. Mariovi zazářila očka.

"Juchůůů", zvolali všichni společný závoďácký pokřik, seběhli před halu, naskákali do aut a na motorky.
Plnou rychlostí vyrazili. Mario byl u svého domu skutečně první. A to ještě při závodu stačil dozadu otáčet hlavu a sledovat, kde jsou jeho kamarádi. Občas jim i zamával. Koutky úst mu šibalsky škubaly a v očích měl radostné vzrušení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama