Závody na Bowserově hradu o polibek princezny - 7. kapitola

31. srpna 2011 v 9:04 | Edith Holá, Kuba a Matěj |  Super Mario a Luigi - stories
Příběhy se Super Mariem se musí číst akčně, dramaticky i třeba s pohybem... Jsou to moderní pohádky, kde nechybí akce, mobily, facebooky, emaily a hry... :-)
anotace: příběhy podle počítačových her a Nintedo Wii her s nejoblíbenějším panáčkem na světě, Super Mariem (loni oslavil 25 let existence). Po každé pohádce můžete společně s dítětem vymýšlet otázky. Pro řečový rozvoj. Děti takové hádanky o tom, co se četlo, baví. Otázky s Kubíkem pod každý příběh ještě dopíšeme.

Závody na Bowserově hradu o polibek princezny

Město se připravilo na závody. Všichni přihlášení se vydali hodinu před závodem k Bowserovu hradu. Zbytek města přišel později. Postavili se před branami Bowserova hradu. Na hradbách visely velké obrazovky, které měly přenášet závody. Hrad byla spíše taková jeskyně s mnoha tunely a zákrutami uvnitř. Nikdo však pořádně netušil, protože se do drakova sídla neodvažovali.
Startovní čára byla na začátku vchodu do jeskyňovitého otvoru s obrovskou Bowserovou hlavou. Závodníci se blízko ní připravovali. Pevně se také ubezpečovali, že jim drak nic nevyvede a neublíží. Vždyť to Mariovi slíbil. Ostatně byl mezi těmi, co se přihlásili do závodu. Celý Mariův tým byl připraven. Túrovali motory. Drak se zpoza hradu vřítil mezi ně. Na příšerné řvoucí motokáře. Zabrzdil těsně vedle Maria. "Nezapomněl jsi doufám na slib, kamaráde?!", z plna hrdla zařval do drakova ucha Mario. "Jasně. Hahaha", zachechtal se Bowser, ale oheň z huby zadržel, aby nikomu neublížil. Nastartoval a přidával na hlasitosti motoru. Z amplionu se za chvíli ozvalo, přivítání a na závěr závoďácký pokřik. "Juchůůůů". Po něm se všichni seřadili u čáry. Závodníků bylo patnáct. Náhle drak svým mohutným hlasem zvolal: "Vítěz dostane polibek od vládkyně houbového království. VaHa,ha,ha". Mario se ušklíbl a zahrozil drakovi pěstí.

"Tři, dva, jedna, go", zaburácelo z amplionu nad nimi a zazněl výstřel. Všichni se vřítili na závodní dráhu v Bowserově hradu. Neměli ani zdání co za dobrodružství na ně čeká. Drak je převezl. Byl rafinovaný. Závodil s nimi a nebyl to tedy on, kdo by je svým ohněm přepadl. V zákrutách rozestavil chrliče ohně, ale tak, aby nikoho neuškvařily, ale pouze zastavily. Bowser řval radostí. Ze stropu jeskyně začaly padat žetony s hvězdami. Každému do auta spadly tři. "Tak se ukažte jestli jste kamarádi! Koho zasáhne oheň, nic se mu nestane, ale nebude se moci hnout z místa. Vykoupí se žetonem. Pokud už nebude mít, musí se pro něj někdo jiný vrátit a dát mu svůj. Ááááá", zaburácel škodolibě drak a oheň z jeho huby vyšlehl ale naštěstí do strany. Jeho hlas se nesl jeskyní a všichni závodníci ho dobře slyšeli. Nikdo nevěděl, kolik je chrličů. Všichni měli jen tři žetony. Tři životy. Řítili se dráhami. Jeskyně byla ozářena rudou barvou a oranžovými plameny. Ale po povrchu silnic se jezdilo dobře. V zákrutách museli zpomalovat a u chrličů s ohněm svištěli nejvyšší rychlostí.

První uvízl Joshi. Mario to viděl a podezříval Joshiho, že si to chtěl vyzkoušet, co to udělá. Oheň po Joshim sklouzl a jeho auto se zatočilo a pak zůstalo stát. Před zatáčkou se ještě Mario na Joshiho ohlédl a viděl, jak vhazuje žeton do něčeho, co vypadalo jako kovová pokladnička. Čert ví, kde se to tam vzalo. Drak jim to tedy pořádně vyšperkoval. Mario uviděl před sebou další chrlič. Ohňový jazyk šel tentokrát přes celou dráhu. Na sekundu se nadzvedl, aby sebou zase plácl na dráhu. Mario přibrzdil a pak vyhnal rychlost a vyrazil pod jazyk, ale nestihl pod ním projet. Oheň ho připlácl k dráze. Byl to divný pocit, ale nic se mu nestalo. Kovová pokladnička se před ním zjevila okamžitě. Vhodil žeton a vyrazil pryč, jak nejrychleji zvládnul. Podíval se na malou obrazovku ve svém autě, kde se pohybují kamarádi. Drak byl první. Projížděl pod chrliči zcela v pohodě. Ostatní byli až za ním. Peach s Daisy právě uvízly obě pod stejným chrličem.


"Já mu to osladím", procedil mezi zubama Mario. A vyrazil.
Řítil se tou největší možnou rychlostí. Jeho odhodlání ho přeneslo i přes dvě ohňová místa a záhy byl drakovi v patách. Tím že jel v jeho závěsu, oheň se ho také nedotýkal. Nesměl ztratit drakovu rychlost a ta byla pekelná. Na obrazovce viděl, jak jeho kamarádi se vymotávají z ohňů, ale byli daleko za nimi. Zmáčkl černé tlačítko a jeho bomba vypálila po drakovi. "Víííí" Zahalila ho dýmem a zastavila ho. Bomby nebyly proti pravidlům. Řítil se nyní sám, ale Bowser ho za chvíli doháněl. Náhle na něj dopadl nějaký zelený sliz a obrátil ho v plné rychlosti na bok. Mario jel nějakou chvíli po boční straně, než auto srovnal. Docela ho z toho zážitku zamrazilo. Uvědomil si, že úzkostí ani nemohl zakřičet. Bowser uháněl před ním a poškleboval se. Mario se opět dostal do těsného závěsu za něj. Představa, že drak políbí Peach mu nešla z hlavy. Připravoval si prst na červené tlačítko. V tom však uslyšel "Mario" a opakoval se ještě úpěnlivěji: "Marioooo". Mrknul na obrazovku. Peach byla dvě zatáčky za ním. Její formule byla na střeše. Pokladnička na žetony škodolibě skákala radostí. Peach už nemá žetony, došlo Mariovi. Drak se řehtal a mířil k cíli. Cílová čára byla na dohled. Červenou bombou by ho Mario dostal. Tím si byl jistý. Projel by cílovou páskou a na vítězném stupínku by políbil před všemi Peach. Užuž chtěl zmáčknout červené tlačítko, když znovu uslyšel výkřik. "Mariooooo", nesla se ozvěna jejího hlasu jeskyní. Luigi byl za ní, ale vypadalo to, že už také nemá žeton nebo má nějaké trable s pokladnicí. Mario prudce otočil. Vyrazil na pomoc Peach a během dvou sekund byl u ní. Vhodil do pokladničky svůj žeton. Obrátil formuli na kola a vytáhnul Peach. Už nemělo cenu závodit. Drak byl první. Nesl vystrašenou princeznu v náručí. Za nimi pomalu dojížděli kamarádi. Luigi u svého auta stáhnul střechu a Mario s Peach se posadili na zadní sedadla. Davy před jeskyní jásaly. Na velkých obrazovkách napjatě sledovali, jak se Mario rozhodne. A všichni vřeštěli radostí, že jejich královně pomohl, i když se tak musel vzdát vítězství. Drak stál na stupínku vítězů, ale kroutil se zlobou, že potlesk nepatří jemu. Mario s Peach vystoupili z auta a Mario vzal princeznu do náručí. Všichni tleskali. Ostatní kamarádi dojeli a vyskákali z aut. Udělali kruh kolem Maria s Peach a křičeli radostí. "Hurá!, Sláva!, Hurá!, Sláva!" Bowser slezl ze stupínku vítězů a přišel k nim. Všichni se ztišili. Bowser svým dračím hlasem řekl: "My draci neznáme přátelství. Chtěl jsem vědět, jestli vy jo." Pak se sklonil k Mariovi a Peach a daroval jim dva malé žetony. "Oheň v mém hradu vám a vašim přátelům nikdy neublíží". Mario drakovi posadil na krk věnec vítězů. Drakův hlas zahřměl radostí. "Wow" Peach dala drakovi pusu na tvář a Maria políbila. Oběma se červeně zbarvila tvář.

Nakonec se všichni odebrali na narozeninovou party na louky za městem.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama