Jak Kulihrášek našel kamarádku - Za barem 10

11. července 2012 v 11:01 | Edith Holá, Kuba a Matěj |  Soutěž baru U dvou
Soutěžíme o hodnotné ceny v soutěži Mléčného baru U dvou (výhry a více info zde)

Desátý úkol: vymyslet pro dětský koutek U dvou pohádku O Kulihráškovi

První obrázek k pohádce namaloval Kuba. Druhý jak vidno z fotky Matěj. S kočičkou jsem mu pomáhala vedením ruky. S borůvkou už ne. Takže borůvka je prý netopýří. Neptejte se mě proč:-)


Jak Kulihrášek našel kamarádku

Malý hrášek už dlouho seděl na mezi a smutnil. Maminka mu sice pořád říká, jak je krásný, šikulka, kulaťoučký, něžný a kdesi cosi, ale ostatní děti od jiné zeleniny se mu posmívají: že je prcek a nechtějí si s ním hrát. Prý je mimino a patlá.
Není žádné mimino, půjde už do první třídy, rozčiloval se v duchu. To nevadí, že je nejmenší a neběhá závody tak jako mrkev a okurka. Chvilku se zlobil na celý svět a pak se zase rozesmutnil.
Přišlo k němu koťátko a začalo si s ním hrát. "Hrášku, proč si tady tak sám?"
"Nemám kamarády. Nikdo není tak malý jako já."
Koťátko si z toho sedlo na zadek. "To přeci není pravda. Na stole jsem viděl jiné malé kuličky. Jdi tamhle do lesa a najdeš je."
"Děkuji ti, koťátko" a Kulihrášek pelášil k lesu. Na kraji lesa začal přešlapovat z nohy na nohu. Trochu se bál. Les byl tmavý. Co když se ztratí a nenajde cestu domů?
I ti nejmenší bývají často velcí hrdinové. Uvnitř uslyšel hlas své maminky. Dodalo mu to odvahy a náš malý hrášek prošel mezi stromy a byl v lese. Nedaleko mezi vysokými smrky prosvítalo sluníčko a ozářilo malou mýtinku. Na ní byly malinkaté keříčky. Kulihrášek se vydal pěšinkou k nim. Když je něco malého, tak se tam nebudu bát, pomyslel si. Už byl skoro blizoučko, když se ozval dupot. Malý hrášek upaloval a schoval se pod zelené větévky keříků.
"Jůů, ty ještě nejsi zralá?" ozvalo se vedle něho.
Kulihrášek se otočil a spatřil zavěšenou fialovou kuličku.
"Když tak zralý. Já jsem hrášek", odpověděl hrdým hlasem. "A ty jsi zkažený nebo co?"
Fialová slečinka se téměř urazila. "Néé, já jsem borůvka přeci. Fialová je moje oblíbená barva a jsem túze sladká."
"Tak to promiň. Já jsem tě neznal. Bydlím tam za lesem na zahrádce u plotu a jsem taky sladký", zapýřil se malý hrášek a očima pokukoval ze strany na borůvku.
"Ta fialová ti moc sluší. Půjdeš si se mnou hrát, borůvková holčičko?"
"Ano", zamrkala dlouhými řasy borůvka a skočila k hrášku na zem.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | Web | 11. července 2012 v 11:30 | Reagovat

Roztomilé, a milé obrázky....zkouším psát básničky, povídky i fantasy povídku jsem spáchala, ale pohádku jsem ještě nezkoušela :-)....asi proto, že ještě nemám vnoučata. Zamilovaná jsem pořád do někoho tak se básničky píšou skvěle, i povídky protože je inspirace. Ale děti už mám velké takže inspirace na pohádky se nedostavuje.... :-D

2 helena helena | Web | 11. července 2012 v 12:09 | Reagovat

Možná bych něco přidala na konec,připadá mi to jako otevřený konec.
Jinak moc pěkná pohádka a hezk obrázky. :-)

3 Livien Livien | E-mail | Web | 11. července 2012 v 13:54 | Reagovat

To je roztomilá pohádka. :) Jsem ráda, že si hrášek k sobě přeci jen někoho našel. :) Jinak obrázek se rozhodně moc povedl.

4 Janinka Janinka | Web | 11. července 2012 v 15:08 | Reagovat

Náhodou moc hezká pohádka a obrázky jsou taky super! :D

5 mlecny-bar mlecny-bar | 11. července 2012 v 17:01 | Reagovat

... a jak to bylo dál, povídej :-)

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 11. července 2012 v 21:31 | Reagovat

Byla jsem ráda, že jsem o půlnoci napsala konec jaký je. Snad mě někdy napadne, jak to bylo dál:-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. července 2012 v 22:50 | Reagovat

Za rohem ulice, kde je Mléčný bar bydleli mladí manželé. Těšili se na děťátko.které se jim mělo narodit. Dočkali se a maminka jednou přivezla domů chlapečka. Byl takový malinký, narodil se o něco dřív, ale jinak mu nic nechybělo. Vedle v sousedství bydlela malá holčička, která si pořád přála sourozence, ale její maminka jí to vymlouvala. ,,Máme malý byt, neveša by se sem ani druhá postýlka, víš?",,Tak si kupte větší, jo?"
Ta holčička přišla jednou na chodbu domu, když zrovna maminka malého chlapečka dávala do kočárku,aby mohla s ním jet na procházku. Holčička nakukovala do kočárku a ten malý klučina se na ni začal smát. ,,Jakpak se ten váš chlapeček jmenuje?" ,,Tomášek". ,,Jé, to je jak hrášek - kulihrášek. On se tak hezky směje a je malinkej, no, jako ten hrášek. Můžu mu říkat Kulihrášek? A můžu si ho někdy přijít povozit?" To víš, že ano, ale jen přede mnou, ano? Jsi přece ještě dost malá a to by nebylo bezpečné. Musíme už jít, chtělas bych si koupit něco dobrého v Mléčném baru. Nechceš jít s námi? Zeptej se maminky, dám na tebe pozor a ty zase na Tomáška- Kulihráška, ano?"
A tak začalo kamarádství malé Adélky a Tomáška- Kulihráška. :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. července 2012 v 22:54 | Reagovat

Není to sice pohádka, ale něco reálného taky mlže být , ne. Však to není pohádka do soutěže, neodpovídá kritériím. (nevešla- chybí l, chtěla- přebývá s- ty nešťastné překlepy,nedoklepy)
Ta Vaše je hezká, pozdravuji vaše malé umělce, je dobré, že se zúčastňují. :-)

9 mlecny-bar mlecny-bar | Web | 16. července 2012 v 22:36 | Reagovat

[7]:Moc milé :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama