Červenec 2015

Jak králíček Matěj jel k moři - první kapitola

9. července 2015 v 10:19 | Edith Holá podle scénáře Matýska |  Příběhy
Králíček Matěj si túúúze moc přál vidět moře na vlastní černočerné korálkové oči. Takže mu bylo jasné, že musí využít toho, že rodina Holých k němu odjíždí. Maminka Holá pobíhala sem a tam, oba bráškové nosili svoje věci do batůžku, zmatek nad zmatek. Králíček toho využil a zavrtal se co nejhlouběji do obrovského kufru pod vrstvy triček, kraťasů a šatů. Nikdo si toho ani nevšiml.





















Opatrně občas vykoukl, jak jsou přípravy na cestu daleko a aby slyšel, co se povídá.
"Pojedem čtrnác t hodin v autobuse," pověděla maminka Holá svým synům Kubovi a Matýskovi.
"Jééé, kočka jede s námi," zvolali oba kluci naráz a rozesmáli se. I maminku to pobavilo. Ještě chvíli kočku nechali ležet v kufru a pak ji vyhnali.



"Uff, ještě že jsem se schoval," oddechl si v duchu králíček. Pak už slyšel jak se zip zavírá, někdo z kluků si sedl na kufr, aby se vůbec dal zapnout, a už se jelo. Teda zatím jen na kolečkách k autobusu.


Skoro čtrnáct hodin spal králíček v kufru v zavazadlovém prostoru. Spalo se mu dobře, protože ležel v měkkoučkém a voňavém prádle. Naštěstí maminka Holá neprala v Azuritu, tak se ta vůně dala vydržet. Z dálky k němu právě dolehl hlas, že se musí vybalit a hned potom k moři.
"Juchůůů," řvali kluci, že i králíčkovi zabalenému v mnoha látkách to rvalo bubínky.

Kufr sebou plácnul na ležato a zip se rozjel. Matýsek opatrně vykouknul a když maminka nesla první trika do skříně, tak hop a skok pod nejbližší postel co nejvíce dozadu, aby ho nikdo nespatřil. Představoval si ten čudlmač, který v pokoji nastal. Viděl, jak všechny nohy kmitají a nosí všechno do skříně. Nakonec maminka Holá zvolala, ať jdou kluci na verandu nebo před hotel s ostatními dětmi, nebo to nevybalí a k vodě se vůbec nedostanou. Kluci zmizeli ven jako pára nad hrncem. Vískání všech dětí, které přijeli také stejným autobusem se neslo až do druhého patra, ve kterém byli. Verandou přicházel teplý zvláštně voňavý vzduch. Králíček už se těšil na moře. Když paní Holá připravila velkou tašku, která zářila jako slunce a začala tam dávat potápěcí potřeby a vodní pistolky, králíček vytušil, že je to jeho příležitost. Ještě chvíli vyčkal a když všechny ty věci do vody zakryla deka, tak hop a skok a byl pod ní. Hned poté ji maminka hodila na rameno a sama pro sebe si povzdechla, kolik to proboha váží. Na druhé rameno přihodila ještě tašku s ručníky, plavkami, krémy na opalování a vodou na pití.


Králíček Matěj občas vykoukl, ale hned se rychle schoval. Všechny maminky a pár tatínků už také přicházelo s taškami a někteří nesli ještě velké nafukovací matrace, vodní děla, balóny. Radost dětí nebrala konce, ale rodiče zaveleli a konečně se šlo k moři.